Krkonoše. Klasika školních výletů i rodinných dovolených. Povinná Sněžka. Pro někoho láska na celý život, pro jiného splněná návštěva se školou a tím to končí. Jenže Krkonoše nejsou jen o Sněžce a davech lyžařů ve Svatém Petru.

Za sladkostmi
Když minete Hradec Králové a začnete se konečně přibližovat k polským hranicím, budete mít po cestě dvě místa, která byste neměli minout. Hořice a Miletín. To první zná snad každý, to druhé nikdo.
Hořické trubičky koupíte běžně v obchodech jako prefabrikát. Koupit si ale úplně čerstvé? A ideálně neplněné a naplnit si je pravou šlehačkou? Blaho! Tradice výroby hořických trubiček sahá do dob napoleonských válek, kdy zdecimované vojsko při návratu z ruského tažení zastavilo na území Monarchie. On byl sice voják, ale profesí francouzský cukrář, ona vdova s hezkou dcerou. Léčil zde rány. A už neodešel. Tradiční výrobu trubiček si v Hořicích přivlastňuje více podniků, není třeba hledat ty nejpravější. Nakupte, ochutnejte, projděte se po historickém centru a vydejte se o pár kilometrů dál.
V Miletíně se narodil Karel Jaromír Erben. To už nás třeba někam posune, ale nejspíš ne k miletínským modlitbičkám. A je to škoda. Tahle cukrovinka připomínající známé perníčky je lahoda! A aby se kruh uzavřel, tak perníkář Josef Erben byl příbuzným nám známého spisovatele. A na Erbenovi narazíte v Miletíně i dnes. A to i v perníkárně.

Poctivá kuchyně
Krkonošské kyselo je polévka známá po celé republice. Polévka je to sytivá, ač je recept na suroviny chudý – základem jsou brambory, chlebový kvas a houby. Z dalších regionálních (a taktéž chudých) polévek stojí za zmínku oukrop, což je varianta česnačky.
Sejkorky jsou zase nejpodobnější klasický bramborákům, naopak krkonošský houbový kuba (nebo také hubník) není stejnojmenné klasice podobný – neobsahuje totiž kroupy, ale pečivo.
A mohli bychom pokračovat: kucmoch (škubánky na sladko), zelníky (zelné placky), roprachtické zelí… Krajových specialit nalezneme řadu, avšak restaurací, které je nabízejí, je pomálu.

Na stopečku
Zaujmout nás může Krkonošská medovina z Rudníku či lokální sirupy, ale nalezneme zde i řadu pivovarů, ať již velkých (Karkonoš v Trutnově), či minipivovarů. Z těch stojí za pozornost Krkonošský medvěd (Vrchlabí), Friesovy boudy (Mělník), Trautenberk (Malá Úpa) nebo třeba Pecký pivovar (Pec pod Sněžkou).

Kuchařka
Nestačilo vám to? A nebo máte Krkonoše natolik pod kůží, že byste rádi lokální lahůdky připravovali i doma? Jaroslav Vašák vydal pod názvem Krkonošská kuchyně kuchařku obsahující recepty na předkrmy, polévky, hlavní chody, přílohy, dezerty, ale také omáčky a nápoje.