Jednoho dne jsme si přivezli domů králíčka.
Plánovali jsme si jednoho pořídit už dlouho, protože nám umřel náš minulý a doma to bylo bez zvířete prázdné. Vybrali jsme si holku, pojmenovali jsme ji Pheobe.
Je to zakrslý králík lvíček.
Hned jak jsme si ji donesli domů, už šlo vidět, jak je šťastná, že má místo kde běhat, pořád skákala a běhala.
Naučila se chodit na králičí záchod, přiběhnout na zavolání, nevykonávala svoji potřebu mimo klec, byla hodná.
Než ovšem přišla „králičí puberta“.
Králičí puberta je období dospívání králíčka, začátek je asi od 3-4 měsíců a končí u každého jinak. V tomto období je králík řízen hormony a mění se jeho chování. Všude možně se dočtete, že puberta je výraznější u samců než samic, že u samic většinou probíhá méně bouřlivě. To ovšem nebyl náš případ. Pheobe začala vykonávat svoji potřebu všude možně, i na postel, začala na nás vrčet, vyjíždět a kousat. Bylo to hrozné.
Nenechala se ani moc pohladit. Přivlastnila si i věci mimo klec, respektivě mé papuče a jednoho plyšáka. Jak někdo na tyto věci sáhnul, když byla nablízku, hned chytl nějaký ten škrábanec. Muselo být prostě všecko podle ní. Pohladit jsme ji mohli jenom když ona chtěla, to si vždycky lehla a nechala se hladit. Jinak nic.
Teď už je to klidnější, už jí puberta končí. Je to náš mazlíček uvrčený. Stejně bych ji za nic nevyměnila, jenom doufám, že se jeji chování změní a bude zase mazlíček hodný.
Od: Ester445
Sousedi mají v létě puštěné králíky na zahradě a občas se k nám nějaký protáhne pod plotem. To si nepřejte vidět, když lítám po zahradě a honím králíky. To je podívaná.
To znám moc dobře. Taky jsme měli králíky a taky starou králíkárnu. Do rána se prokousali ven a utekli. Než jsme šli do práce, honili jsme je po celé zahradě, byli čtyři. Do práce jsme přišli od hodinu později. 🙂 Taky to musel být „pěkný“ pohled.
My máme králíky v králíkárně a vnučka když přijede, tak hned musíme za ušákama.
Měli jsme i zakrslého králíčka, ale chcípnul a vysvětlujte to dítěti, kam se poděl. Ale zvládli jsme to.
I u nás měla vnučka králíčka, jmenoval se Bertík, byl celý černý jen na náprsence měl bílý flíček. Měl volný pohyb po bytě a tak občas jsme ho nemohli najít. prostě si zalezl v pokojíčku pod poslel a spal.
Pěkný velký králík vyrostl ze „zakrslého“ králíčka …, ale co se nestalo …, na podzim se podhrabal pod bedýnkou, kam ho dávali spást trávu…, a zmizel. Hledali po celé zahradě, a nikde nebyl. Bylo velkým překvapením, když ho objevili v kůlně, kde měl svoje místo a čekal, až ho někdo najde a dá „domů“. Od té doby ho lépe hlídají.
Ester polepšila se? Napište pokračování :-), určitě je nás víc, co by nás to zajímalo
Šikovný králíček, vnučka dostala také bílého králíčka – prý zakrslého 🙂 – no není! Je z něj pěkný velký bílý králík …. ale jí to nevadí, chová ho i tak 🙂