Už je tomu více než 3 roky, kdy se k nám tak nějak nečekaně dostalo úžasné zvíře.
Tedy nebylo to úplně nečekaně. Kamarádka mojí mamky již něco naznačovala, ale mamka si nějak nebyla jistá, že by chtěla po Ronýskovi (náš pejsek, který umřel 24. února 2012 , včera měl 4. výročí) ještě nějaké další zvíře. Bála se, že by jeho ztrátu už nezvládla.
Nakonec to ale dopadlo tak, že v ten samý den, kdy jsem se vracela z Prahy domů na letní prázdniny, přišel syn té mamčiny kamarádky s kabelou a s koťátkem v ní. Mamka byla trochu vyplašená, nevěděla, jestli si to má vzít nebo ne. A navíc to byla kočka a mamka nechtěla žádná další koťátka.
Tak ji zprvu napadlo, že to kotě hodí sousedům přes zeď, jelikož oni měli koček a koťat dost a o jedno navíc by se určitě postarali. Pak to mamce ale nedalo. Bála se, že přes tu zeď to kotě nedostane a sousedi nebyli doma. Tak co teď?
Znovu si to malé stvořeníčko prohlédla a rozmyslela si to. Tak se malá Billča dostala k nám domů.
Jméno Billča je vlastně původně Billi, což znamená hindsky kočka (moje záliba v hindštině, ale jméno vymyslela mamka, jelikož jsem ji kdysi uvedla do základů tohoto jazyka).
Tak jsme měli kočku Kočku. 🙂
Jenže po delší době vyšlo najevo, že to není kočka, ale kocour. Byla to vlastně úleva, nebude průšvih s koťatama.
🙂 A jméno Billi kocourkovi zůstalo. Vždyť Billča zní jak žensky tak mužsky, ne? 🙂
Prožili jsme s tímto nádherným kocourem krásné necelé tři roky. Bohužel měl celou tu dobu nějaké zdravotní problémy, kterým nakonec 22. června 2015 podlehl. Moc nám chybí, ale máme spoustu vzpomínek a fotek, díky kterým tu s námi pořád je.
Děkujeme ti za všechno, Billinku.
Od: MadameBijou
Moc pěkný příběh, škoda, že tak brzo umřel, ale už je mu dobře.
Jé…, jak jsem uviděla fotku, hned jsem si vzpomněla na našeho Čendu, přesně takhle vypadal. Narodil se v roce 2006 naší Micině – úplně první a taky poslední kotě takhle chlupaté. Měli jsme ho pět let a pak najednou zmizel – a už se nevrátil…, kde skončil – nevím, ale byl krásný, huňatý, pravidelně česaný, prostě fešák …