Celé dopoledne tak nějak propršelo, ale odpoledne vykouklo trochu sluníčko. Tak přece nebudeme zahálet doma, alespoň na chvíli se musíme provětrat.
Nasedli jsme na našeho miláčka a pohledem na oblohu usoudili, že se nebudeme vzdalovat zase až tak daleko. Vybrali jsme to nejsvětlejší nebe a tím směrem se vydali. Tentokrát jsme navštívili Hoštice u Volyně. Vzhledem k tomu, že jsem již o nich psala v předešlém roce, můžete si článek přečíst zde.
Vjíždíme do vesničky a upoutá nás cedule: „parkování po celé vsi je zpoplatněno – 30,-Kč“ – tak jelikož máme za cíl se podívat do muzea, tak se jen pousmějeme a jedeme dál….. Projedeme až na konec a už nás vítá cedule se známými tvářemi z trilogie Slunce, seno.
Parkoviště pro motorky je samostatné a zdarma. Nedaleko je stánek s občerstvením a velmi ochotnou paní, která nám nabízí možnost si u ní nechat přilby a v klidu si projít úsek. Což s radostí přivítáme, protože se můžeme věnovat i fotografování, ať z našeho výletu také něco máte :).
Procházíme dál, areál není moc velký, ale pěkně upravený a některým citátům jsme se zasmáli.
No a někde jsme si připomněli různé scénky
Výlet se nám vydařil, nakonec jsme si dojeli ještě na klobásku do Strakonic, trochu nám vyhládlo :).
Na hřbitově jsme se byli podívat u hrobu Michala Tučného. Má tam vytesaný kamenný klobouk.
Taky jsem říkala, že bych to chtěla vidět. Slunce,seno………. mám moc ráda a tak by mě zajímalo, jestli bych to poznala v reálu. Vůbec nevím, že tam mají muzeum. 😀 Díky za obrázky.
Muzeum je maličké a na konci vesnice, ale určitě byste vše poznala.
Také jsme tam byli. Ale jenom u baráku s jelenem, na hřbitově a před Škopkovic barákem. Pak už jsme museli frčet pryč. Škoda.
Pěkný, krásný, bezvadný … podívala jsem se alespoň takto … tiše závidím, tohle bych taky chtěla vidět!