Sluníčko šimrá svými paprsky do oken a provokuje.
Jak jinak, než k další projížďce. Směr tentokrát Týn nad Vltavou a úplně přesně víme kam, je zde nějaká rozhledna. Bohužel moc času nemáme, protože večer musíme oba dva do služby, tak jen tak malinký výlet na zpestření. A hlavně, je hezké počasí, tak přece nebudeme zahálet doma.
Při příjezdu hledáme značení, jak se k rozhledně dostat, není to zase tak složité, ukazatelé nás bez problémů dovádí až k ní. Ovšem takhle jsme se ještě nenasmáli. Mysleli jsme si, že rozhledna bude velká a před námi se objevila
železobetonová patrová rozhledna. No nic, tak naší Černou Lady stavíme na parkoviště a vydáváme se po schodech nahoru.
Nic méně je to
skutečná nádhera – posuďte sami na fotečkách. Z rozhledny je hezký výhled
na řeku Vltavu a na město Týn nad Vltavou. Dozvídáme se, že dříve tu majitel kruhové cihelny měl postavený dřevěný altánek. Pak se tu vybudovala tato rozhledna.
V těsné blízkosti zde bylo původně městské popraviště a později nám říkala paní že tu byla i jatka. Díky popravišti se zde dochoval název rozhledny Na Spravedlnosti. No a častokrát se tu večer linou údolím divné zvuky a nářky – inu kdo ví.
Když přijíždíte k rozhledně, tak si můžete všimnout aleje, kterou tvoří lípy. Tato alej byla vysázena na počest belgické princezny Stefanie u příležitosti jejího sňatku s korunním princem Rudolfem Habsburským v r. 1881. Většina lip je přes 100 let stará.
Docela mě mrzí, že se všude najdou vandalové a takto se podepsali i na této památce, bohužel….
Výlet se nám ale podařil a cestou jsem mohla vyfotit i Temelínské betonové věže, na které moc hrdí nejsme. Zastavení u nich ve mě vyvolalo smíšené pocity a samozřejmě hned bohatou fantazii.
Raději zlato nakopni našeho oře a pryč do jiných koutů :-).
