Nejkrásnější věci máme za humny.
Není tam drak, ale zřícenina hradu. No dobře, tak zase až tak moc není za humny, ale blízko u nás. No a na naší Lady jsme tam coby dup. Vzhledem k tomu, že děti jsou již rozutíkané do světa, tak zatím nemáme v práci nárok na pořádnou dovolenou. Musíme dát přednost těm, co to potřebují, však náš čas přijde. Proto i krátký výlet po noční směně nebo před ní, nám stačí a jsme za něj vděční.
Dnes jsme se vydali na Helfenburk u Bavorova. Sluníčko nám přeje a my jsme se již nemohli dočkat. Kupodivu i silnice jsou v klidu sjízdné, takže vlastně nám nic neschází, jsme volní jako ptáci na obloze.
Přijíždíme na odstavnou plochu, slouží na pokraji lesa jako parkoviště. Zabezpečíme motorku a vydáváme se vzhůru lesem dobývat hrad. Lesní cesta je vcelku příjemná, jelikož větve stromů chrání přístup prudkého slunce. Cestou pročítáme tabule, které popisují lesní život a historii místa.
Konečně se před námi otevírá romantická zřícenina gotického hradu, který založili v první polovině 14.století Rožmberkové. Jak se dočítáme, tak má rozlohu 1,27 ha, což znamená, že je to největší zřícenina v České republice.
Od samého počátku svého vzniku plnil hrad Helfenburk, důležitou správní a vojenskou službu osadám a městečkům na Zlaté Stezce. Tak se nazývala důležitá obchodní cesta vedoucí z Pasova do české kotliny.
Nic ale netrvá věčně a tak význam hradu slábne, až počátkem 17.století tu stojí zcela opuštěn.
Díky tomu, že skutečně stojí na strašidelném a tmavém místě v lesích, podněcoval okolní lid k bujné fantazii. Vznikaly různé pověsti a pohádky, které se předávaly z generace na generaci. Možná ještě dnes se tam někdo vydá na Velký pátek hledat zlatý poklad, ovšem kdo ví, jen aby se tam nesetkal se samotnými čerty, kteří se převlékají za černé kočky.
Tak ať je to tak nebo onak, kočku jsme nepotkali ani jednu, zato hradní kozy a jejich bobky snad všude.
Stavěli jsme se na moku v místní krčmě, která funguje spíš jen tak nárazově a soukromě, ale přivítali nás také moc hezky.
Nu což, je čas se vypravit zpět. Z kopce to půjde rozhodně rychleji a tak si na cestu vezmeme ještě výbornou klobásku. Výlet se skutečně vydařil a pár snímečků jsem vyšetřila i pro Vás.
Pohled je z hradní věže na okolí Strakonic, Prachatic, Bavorova atd.
Když jsme vycházeli z lesa, jakoby mi někdo říkal „otoč se“. Pomalu se otáčím a toto poselství si budu pamatovat navždy. Ano je to tak, děkujeme za prima výlet.
Je to nádhera! A ten výhled!
Líbí se mi i „Prosba lesa“. To je fakt seper.
Málem bych zapomněla. A co ty kozy? Kde se tam vzaly? Příště je můžete zahnat k nám na zahradu.
Přijde mi, že snad všichni kasteláni se domluvili a na zámky a tvrze nasadili divou zvěř 🙂 ne vážně, skutečně na mnoha místech mají kozy.
Moc hezky napsáno, krásné snímečky, nádherný výhled do okolí, tak to věřím, že se vám tam líbilo. Jo, okolo Bavorova, to se vždycky říkalo, že je tam krásně …. a je pěkná i písnička: “ kdyby byl Bavorov, co jsou Vodňany, dal bych ti hubičku na obě strany …. “ 🙂
Tak to je pravda, je tu moc hezky