Jestli měli pakoštanští svého vlastního praotce Čecha (pardon, Chorvata), asi to byl hodně vybíravý pán. Dlouho putoval krajinou, aby našel místo, kde by bylo úplně všechno – slané moře i sladké jezero, suché štěrkové pláže i svěží borovicové lesíky, hojnost ryb i vinohrady. Nakonec ale takové místo našel. Zapíchl tam hůl – a dnes tam stojí vesnice se čtyřmi tisíci obyvatel. Jedni z největších šťastlivců na této planetě.
Pakoštane se nachází asi 35 kilometrů jižně od Zadaru na pobřeží Jaderského moře. Ti obyvatelé, kteří mají dobrý výhled na moře, mohou ze svých oken napočítat na dvě desítky ostrovů. Od největšího Pašmanu ležícího na severu přes menší ostrovy až po drobné ostrůvky. Z nich mezi ty nejmenší patří Babuljaš, Veli Školj a Sveta Justina. Tyto tři jsou od pakoštanského pobřeží tak blízko, že se na ně dá lehce doplavat.
Místo znali už staří Římané. Na dobu jejich expanze pamatuje zřícenina staré vily těsně pod hřbitovem. Do Pakoštane vedl i římský akvadukt.
Šest kilometrů severně od Pakoštane je historické město Vrana, kde ve středověku žili templářští rytíři, benediktini i maltézští rytíři.
Turisté objevili Pakoštane již před časem, ale cestovní ruch se začal naplno rozvíjet především v šedesátých letech, kdy letní ubytování v Chorvatsku začalo být velmi populární.
V Pakoštane možná nebudete vědět, kam dřív. Na rozlehlém Vranském jezeru na východ od vesnice se skvěle rybaří. Krásný čas se dá strávit ale také v blízkých piniových hájích. Azurově modrá mořská voda doslova láká ke koupání. O pozornost se hlásí i místní gastronomická zařízení: v místních restauracích si zaručeně pochutnáte. Hodně domů má svůj vlastní vinohrad, takže večer můžete strávit v příjemném vinném sklípku… Anebo máte raději sport? Na své si přijdou milovníci stolního tenisu, tenisu i plážového volejbalu.
Pakoštane přináší řadu nezapomenutelných zážitků i mimo letní sezónu. Můžeme vám jedině doporučit najít si ubytování v Chorvatsku last minute.
Chorvatsko má spoustu krásných míst, a toto vypadá velice lákavě. Mám k Chorvatsku blízko, ale už se tam asi nikdy nepodívám.
Asi by se mi nejvíc líbilo v těch piniových hájích – pokud by se dala jíst už jejich semena – piniové oříšky – ale to asi nehrozí, borovice jsou hodně vysoké. Radši si tam necháme zajít chuť a objednat si je tady na „Zodo“ :D. Výhled na moře a ostrovy musí být krásný, pro obyvatele však normální. Oni by třeba aspoň jednou chtěli výhled na Pražský hrad a málokomu se to splní. Jinak u Zadaru byl letos syn s rodinou, možná, že zavítali i tam.