Ano je to tak. Předvánoční doba, doba adventu, už klepe na dveře.
Děti se těší a dospělí mají co dělat, aby stihli vše, co tento čas obnáší.
Moje babička mi mnohokrát vyprávěla, jak vypadaly vánoční svátky v jejím dětství za první republiky. Vánoční smrček byl ověšen jablíčky, plátky sušeného ovoce a oříšky. Figurky na něm byly ze slámy a z korálků. Sem tam červená, nebo žlutá mašlička. Na vrcholu stromku papírová hvězda a kdo byl šikovný udělal si místo hvězdy andělíčka s trumpetkou. K večeři byla hrachová polévka, kuba a jablečný závin. Dárky pro děti byly hlavně dřevěné hračky a pro děvčata se objevila i panenka s porcelánovou hlavičkou. Dospělákům přinesl Ježíšek hlavně pletené šály a rukavice, nezapomněl ani na každoroční papuče. Prostě chudé rodiny se obešly bez velkých darů. Nebyla televize ani rádio a lidé trávili večer u vánočních tradic a zpívali koledy.
Pak se šlo na půlnoční mši.
Dnešní století přineslo změny.
I ta půlnoční mše nebývá o půlnoci. Vánoční stromky jsou bohatě zdobené a tak je to i s dárky pro všechny. Přesto je tato doba pro každého největším svátkem v roce. Člověk člověku je nějak blíže. Více se objímají, více jim záleží na těch druhých, než na sobě samých. Vzpomíná se na dětství a na blízké, rodiny se mezi sebou navštěvují a více se myslí na ty, kteří již nejsou mezi námi.
Máme radost z našich dětí a vnoučat, z jejich rozzářených očí a nekonečných otázek.
Moje šestiletá vnučka se mě zeptala: ,,Babičko, jak to, že Ježíšek umřel na kříži a při tom mi nosí dárky jako miminko?“ Toť otázka. Sice jsem odpověď zvládla na jedničku, ale nebyla to žádná legrace. Děti jsou zvídavé a nejsou hloupé. Jejich hlavičky v dnešní době televize a počítačů mají anténky velmi citlivé. Ale Ježíšek je bytost, kterou mají rády a nesmíme jim tuto víru v něj nijak pokazit.
Vánoce jsou svátky klidu a lásky.
Snažme se uchovat si v sobě tu vánoční pohodu po celý rok. Lidé dobré vůle jsou rozeseti po celé zemi a chtějme k nim patřit, vždyť jsme na tomto světě jenom jednou. MaruškaP
Ten čas tak hodně letí! Už máme únor a venku to dnes vypadá, jako by měly být Vánoce. Je krásná sněhová pokrývka. Tuto zimu první pořádný sníh.
Kvůli vnučce bych chtěla, aby napadl sníh. Když jsem viděla, jak se jí líbil ten poprašek sněhu…..
No utekl ten rok pěkně rychle a už tu jsou opět Vánoce. Ještě by to chtělo nějaký ten sníh, ať to mají děti se vším všudy.
Jak jsem včera slyšela ve zprávách, tak Vánoce budou opět na blátě, sníh bude jen na horách. V pondělí, úterý třeba napadne, ale ve středu se oteplí a bude pryč. Kdo chce sníh, musí na hory.
Už aby ty dveře zase zavíraly 😀
Vtipně napsáno :-)…… ale těším se, až zazvoní zvoneček …. a úplný klid bude asi až v lednu.
Už je všechno připraveno, jen dodělat výzdobu – on ten čas najednou strašně rychle letí …. 🙂
Vánoce jsou více méně svátky rodiny. Už se těším, až ty moje děti zase přijedou 🙂
jjo, už to bude co by dup´, dokonce tu šel v ulici už Mikuláš, čert dělal blblbl, tak jsme toho využili, a šla jsem dát balíček za dveře. Terezka se šla podívat, jestli náhodou jí něco Mikuláš nepřinesl – koukla vlevo, koukla vpravo a popadla balíček a honem domů – přitom už ve školce jí jedna holčička řekla, že jsou to převlečení lidé …. tak nevím, čemu věří ….. :-).
U nás chodí zítra tak se taky koukneme, ale z okna, protože Martinka už je velká, minulý rok si z Mikuláše dělali legraci, tak letos už jen balíček na balkon.
Jako každé dítě, tomu, co zrovna vidí a hodí se k situaci 🙂 V té chvíli určitě o Mikuláši byla stoprocentně přesvědčená, babičko11 🙂
Je to pravda, vánoce jsou nejkrásnější hlavně pro děti. Těším se na jejich radost a i když u nás Ježíšek naděluje skromné dárečky, věřím, že radost udělají. Nejvíc mě těší, když po večeři a rozbalení dárečků s Martinkou, přijde ještě nejstarší syn na návštěvu i s dalšími vnoučátky a rozbaluje se znova. Vždycky říkám, že Ježíšek jim tady ty dárečky zapomněl.
Te je hezky napsané a pravdivé.
Těším se, až přijede vnučka a pod stromečkem u nás taky najde dárečky od Ježíška. To pak bude ten správný dárek pro nás.