Bylo pochmourné, studené nedělní ráno, ostatně jako každé podzimní ráno.
Na budíku na mě svítila pátá hodina ranní, která mě upozorňovala, že už musím vstávat na pravidelnou obhlídku lesa. Rychle jsem se nasnídal, dopil ranní kávu a šel pustit svého kamaráda Sunnyho, aby se proběhl. Byl to dobře stavěný anglický kokršpaněl s loveckým temperamentem a hustou zlatou srstí.
Prošli jsme spolu prvním revírem, v tom se ale Sunny začal chovat zvláštně. Začmuchal a vrhnul se jedním směrem do hustých porostů, kam se člověk sotva mohl dostat. Volal jsem na něj, ale povely ignoroval. Nikdy nic takového neprovedl, bylo to zvláštní. Musel jsem se tedy vydat obloukem po cestě a najít ho. Po asi patnácti minutách celý udýchaný jsem uslyšel štěkot. Hned jsem poznal, že je to on.
Rychle jsem se vydal nejkratší možnou cestou a za pár okamžiků jsem ho našel. Ale nebyl sám, ležela vedle něj starší paní, nehýbala se. Vše nasvědčovalo tomu, že je zraněná a leží tam už delší dobu. Nejspíš si zlomila nohu.
Zajistil jsem ji a rychle zavolal pomoc. Naštěstí jsme nebyli daleko od příjezdové cesty a tak se dostalo paní odborné pomoci velmi rychle. Dodnes nás vděčná stařenka chodí navštěvovat a vždy si na Sunnyho vzpomene a donese mu pořádnou kost jako odměnu.
A já jsem na svého kamaráda opravdu pyšný. Naštěstí vše dobře dopadlo.
Foto Adam Kumiszcza
Pes sám bezdůvodně nezaútočí, útočí buď že se lekne, nebo se cítí ohrožený, v televizi všechno zveličují, jen aby to byl trhák, ale ne vždy je v tom pravda. Jinak vždy je to chyba majitele. Sunny je šikula.
Dobře vychovaný pes je zlatíčko. Rozumím vám, Babičko. A Adam na toho svého může být pyšný 🙂
Pes, jako zachránce, nebo vděku plný pejsek, se mi líbí. Co se ale člověk dovídá z televize, kolik psů už napadlo dětí, zranilo, zabilo a nejen děti, ale i třeba přímo svého pána…. to zas musí být hrůza. Jednou jsem šla po náměstí a najednou proti mě pes jako tele. Jeho paničce říkám do důrazně, ať si ho dá na vodítko…, jen se ušklíbla, že její pes nic nedělá. No – měl se přiblížit na 30 cm, tak jsem ho normálně praštila taškou…bála jsem se, že mě kousne do nohy. V tom strachu a vzteku bych to udělala.