Na cestách a při focení se zažijí různé situace, leckdy až úsměvné. Zastavili jsme se v zámecké zahradě, kde mě samozřejmě zaujal páv.
„Hej, páve, nehýbej se a chvíli postůj, si tě jen vyfotím!“
Což vyvolá úsměvy na tváři kolemjdoucích. Vůbec se nebojí, i když se k němu přibližuji blíž.
Páv se přikrčí. Párkrát mi doslova zapózuje.
Po chvíli ho to už nebaví a hrdě odchází.
„No tak, to si děláš srandu, já chci vidět tvůj ocas….“ Tak co se dá dělat, páv odkráčel a já ho rozhodně nebudu nahánět, potvoru, jednu.
Prošli jsme si zahradu a vidím ho, jak si to vykračuje.
„Tak co, ukážeš mi ten tvůj ocas, když už tu jsem?“ volám na něj zdálky. Když tu najednou udělá gesto. Snažila jsem se co nejvíce ho zachytit, abyste z toho také něco měli :).
Snažila jsem se ho předejít, abych ho vyfotila z přední strany, to se mi nepovedlo, protože se pořád vrtěl a točil dokola.
Ovšem nejlepší hláška byla zahradníka:„Tak paninko, tenhle krasavec se vám právě dvořil a chystal se na námluvy. To se vám povedlo, jinak tohle předvádí pouze před samicí.“
To mě opravdu pobavilo. Inu asi ještě nejsem ve svém věku k zahození 😀 .