Zase máme jeden z krásných slunečných dnů, které se rozhodně nesmí promarnit doma. Původně jsme jeli na našem oři se podívat na daňky. Objíždíme ohrady, které byly ještě před rokem plné krasavců. Všude je ale jen pusto a prázdno, nikde nic.
Zastavujeme u místního domorodce, jestli by nám k tomu něco neřekl. Však jen smutně sklopil zrak. Posléze jeho manželka nám sdělila, že starý pán zemřel a syn nechal všechny odvézt na jatka. Ano lidské i zvířecí osudy jsou různé. Je nám z toho trochu smutno.
Pokračujeme dál v neznámé cestě a jsme zvědaví kde vlastně vyjedeme. A blízké rozcestí nám vypovídá, že nedaleko máme zámek Kratochvíle. Takže směr je celkem dost jasný.
Zámek Kratochvíle se nachází asi 30 kilometrů severozápadně od Českých Budějovic. Je to renesanční klenot mezi rybníky Netolické pánve. Sen italského stavitele, který v cizích službách vzpomíná na vzdálený domov. Malebné panské sídlo s jezdeckým areálem, obklopené lesy, rybníky, alejemi a pastvinami.
Není mi toto místo vůbec cizí, před 30-ti lety jsem zde pracovala u koní. Původně jsem nastupovala jako veterinární technik, ale dříve v této pozici ženy moc uznání neměly, takže nakonec jsem pracovala všude kde se dalo a bylo potřeba. Učila jsem chodit koně pod sedlem a jezdila místní dostihy. To sluníčko přímo vyvolává staré historky. No nic zpět do reality.
Lovecký renesanční letohrádek ve stylu italské vily, obklopený vodním příkopem a renesanční zahradou, si na sklonku 16. století nechal postavit Vilém z Rožmberka. Na konci 16. a začátku 17. století se zde odehrávaly lovecké, hudební, kulturní a společenské radovánky posledních Rožmberků a jejich hostů.
Uvnitř se fotit nesmí, ale jen tak malý pohled z venčí pro vás.
A pro dnešní den, to bohužel stačí, čeká nás noční směna v práci. Však my se zase objevíme. 😀